Struktura jádra systému Litos
Jádrem systému nazýváme základní výkonný modul systému, který se stará o nejzákladnější operace, jako je přepínání úloh a obsluha paměti. Jádra bývají zpravidla buď typu "monolitické jádro", jehož všechny části leží v jednom prostoru paměti, nebo typu "mikrojádro", ve kterém zajišťuje jádro jen nejzákladnější funkce, ostatní části jádra poskytují své služby jako servery pracující v uživatelském adresovém prostoru. Výhodou monolitického jádra je rychlost, hlavní výhodou mikrojádra je stabilita. Systém Litos je monolitickým jádrem, služby a ovladače sdílejí společný prostor, čímž je zajištěna vysoká rychlost jádra.
Základní činnost jádra Litos si můžeme popsat takto: Při zavádění operačního systému BIOS načte zaváděcí sektor Litos z disku (tj. první sektor na disku) a předá mu řízení. Zaváděcí sektor pokračuje načtením zbylé části jádra Litosu do paměti. Po načtení předá řízení inicializační části.
Inicializace systému probíhá nejdříve v reálném módu procesoru. Systém zjistí všechny potřebné informace, jako je detekce disků, velikost paměti, typ a rychlost procesoru. Následuje přepnutí do protect módu, který procesoru poskytuje plný adresový prostor 4 GB. Aktivuje mapování stránek paměti a namapuje paměť do horní části paměti (do horních 2 GB), kam poté skočí a pokračuje v inicializaci. Následuje detekce a inicializace zařízení, nastartování obsluhy přepínání úloh (scheduler), inicializace dalších procesorů a inicializace obsluhy paměti. Nakonec systém zavede interpreter příkazů.
